Obnova městského parku Jiráskovy sady v Litoměřicích

Studenti navrhovali novou podobu parku

Studenti navrhovali novou podobu parku
7. 11. 2011

Řešení obnovy litoměřických Jiráskových sadů se z vlastní iniciativy chopili čtyři studenti Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

Studenti 2. ročníku FUA TUL (atelier Novák – Zedníčková) se tématu věnovali nad rámec semestrálních projektů; k dispozici dostali základní podklady, s nimiž pracovaly i ateliery vyzvané v rámci architektonické soutěže Cena Nadace Proměny 2011. Ke svým návrhům získali posudky zástupců odborné soutěžní poroty a dostali také možnost prezentovat se veřejnosti vedle prací zkušených ateliérů: na výstavě všech návrhů v Litoměřicích a v katalogu soutěže CNP 2011.

Zájem o zpracování tématu jsme jednoznačně přivítali. Vytváření příležitostí pro rozvoj talentu a schopností mladých tvůrců chceme dát v budoucnu v našich aktivitách více prostoru.
 
PŘEDSTAVENÍ STUDENTSKÝCH PRACÍ
 
Tereza Čermáková / Návrh parku se výrazně liší od malé obytné architektury, se kterou jsem se zatím při studiu setkala. Zatímco dům stavím pro klienta, jehož osobnost je mi inspirací, ve veřejném parku se pohybují lidé, o kterých nic nevím, a každý z nich je jiný. O to více je třeba dbát na atmosféru, která se promění v očích každého z nás. Věřím, že i nevelký architektonický zásah může změnit návštěvníkův náhled na místo. Park přijímá všechny a mění se v závislosti na uživatelových potřebách − vzniká ten pravý veřejný prostor.
 
Eduard Seibert / Park jsem poprvé navštívil, když zima teprve uvolňovala místo jaru: bláto, neolistěné křoví podél rozpraskaných cest, stromy čekající na zelenou, stinná a sychravá atmosféra. Když jsem se do parku vrátil v létě, upřímně jsem se styděl, že jsem ho – i když jen na papíře – celý vykácel. Přesto této první návštěvě vděčím za svůj nejoblíbenější projekt, který mě bavil, kterým jsem se snažil vzdát hold ovocným stromům, našim sadařům, české krajině a poetice Litoměřic.
 
Pavel Uličný / Kde jsou hranice lidského soužití? Kolik lidí se vejde na pět hektarů, aniž by se rušilo? Park: příležitost k potkání se, příležitost k soužití. Při navrhování parku jsem se snažil balancovat na hranici příjemné vzdálenosti lidí. Protože ale vím, že balancování je únavné, v parku jsem nechal i velký prostor pro klid a procházení se ve dvou, nebo o samotě.
 
Tomáš Zavoral / Litoměřické Jiráskovy sady jsou krásné a okouzlující díky atmosféře, kterou vytvářejí mohutné vzrostlé stromy. Toto poněkud narušuje současné uspořádání a stav mnoha prvků. Velkou výzvou se pro mě stala úprava parku na hlavní park města. Park, ve kterém hrají hlavní roli stromy jakožto strážci krásných chvil strávených s rodinou a přáteli. Z parku se stává prostředí pro odpočinek, piknik, hru, zábavu i sport.

fotogalerie